Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stanoviště č.3 - Labe

Labe a jeho povodí

Labe (německy Elbe) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na Labské louce v nadmořské výšce 1380 m. Protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře.  Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název nené ženského rodu ( v němčině však je ženského rodu). K ústí u Hamburku měří 1154 km, z toho na území Čech je to 358 km.Povodí má rozlohu 144 055 km čtverečních (v Česku 49 933 km čtverečních). Na úseku řeky od pramene k Poděbradům se do Labe vlévají tyto přítoky: Úpa, Metuje, Orlice, Loučná, Chrudimka, Doubrava z levé strany a Cidlina z pravé strany. Průměrný roční průtok v Labi pod ústím Cidliny před Poděbrady je 67,5 metrů krychlových za sekundu. Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km. Ve 102 km dlouhém úseku řeky od Chvaletic k Mělníku je hladina vzduta patnácti jezy a z řeky tak byl vytvořen kanál se zpevněnými břehy, který umožňuje nákladní lodní dopravu. V roce 1977 na Labi začala pravidelná přeprava uhlí do chvaletické elektrárny, která je nyní nahrazena železniční dopravou.

Staletí trvající zásahy člověka do morfologie vodních toků v povodí Labe vedly k zásadním změnám a výraznému ovlivnění hydrologického režimu a prostupnosti toků na téměř celém povodí, Všechny tyto změny ovlivňují již stovky let všechny vodní organismy  a zejména ryby. Toky byly přehrazeny příčnými stavbami, snížil se tak jejich spád a změnil se mechanismus ukládání sedimentů. Koryta toků byla zkrácena, samotný tok Labe je dnes oproti původní délce o 120 km kratší. Koryta toků byla izolována od záplavové zóny zpevněnými břehy a objekty protipovodňové ochrany. Variabilita průtoků byla omezena v důsledku výstavby vodních nádrží a plavebních stupňů. Snížila se kvalita vody chemickým a tepelným znečištěním.

Kvalitě vody v Labi a sledování rybích společenstev se od svého založení v roce 1990 věnuje Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL), která sdružuje české i německé odborníky věnující se výzkumu největší české řeky.

Labe jako migrační cesta

Jako migraci ryb označujeme jejich tah do jiných míst v rámci jejich životního prostředí. Důvodem většinou bývá shánění potravy, cesta na trdliště ke tření (rozmnožování) nebo zimoviště. V některých případech však nejsou důvody tahu zcela jasné. Přirozenému chování ryb brání migrační bariéry. Ty mají převážně antropogenní původ (přehrady, jezy, stupně). Odstranění překážky lze zprůchodnit technickým řešením, které se nazývá rybí přechod.

Anadromní migrace je migrace z mořské vody do sladké za účelem rozmnožování. Nejznámější anadromní rybou je losos obecný, který převážnou většinu života tráví v moři, aby ke konci svého života podnikl cestu na rodná trdliště do horních toků řek.

Katadromní migrace je migrace ze sladké vody do mořské za účelem rozmnožování. Nejznámější katadromní rybou je úhoř říční, který žije v evropských řekách a v dospělosti podniká dalekou cestu do Sargasového moře, kde se vytírá. Vylíhlé larvy úhořů pak podnikají opačnou cestu zpět.

Ryby Labe

V řece Labi a jeho ramenech žije na českém území z původních 38 druhů ryb, zaznamenaných na počátku minulého století, v současné době 32 druhů – pstruh obecný (p.potoční), pstruh americký duhový, lipan podhorní, štika obecná, plotice obecná, jelec proudník, střevle obecná, perlín ostrobřichý, bolen dravý, lín obecný, ostroretka stěhovavá, hrouzek obecný, střevlička východní, parma obecná, ouklej obecná, cejnek malý, cejn velký, podoustev nosák, hořavka duhová, karas obecný, karas stříbřitý, kapr obecný, mřenka mramorovaná, sumec velký, sumeček americký, úhoř říční, mník jednovousý, okoun říční, candát obecný a ježdík obecný.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář